Zjistěte, co je pravdy na pověsti o rytířích z Blaníku

Jednou z nejznámějších českých pověstí je pověst o blanických rytířích. Vypravte se za ní přímo na Velký Blaník a zjistěte, co je na ní pravdy. Pátrat můžete po blanickém pokladu, přesvědčit se, zda skála, z níž rytíři vyjedou, nepraská, nebo zda se Býkovický rybník nebarví do červena…

Pověst o blanických rytířích pronikla do povědomí především díky Jiráskovu literárnímu zpracování. Žádná starodávná pověst to ale není. Její nejstarší podoba vznikla zřejmě až na konci středověku. Lokální legenda se přerodila v českou národní pověst teprve v průběhu 19. století.

Nejstarší varianta blanické pověsti pravděpodobně vznikla v druhé polovině 15. století. Zaznamenal ji Mikuláš Vlásenický,  samozvaný prorok a vůdce náboženské sekty, která na Benešovsku působila  do období třicetileté války. Vlásenický hovoří o tom, že pokud se lidstvo nepolepší, vtrhnou do Čech ze čtyř světových stran nepřátelská vojska, aby kvůli příjímání Kristovy krve zahubila český národ. K rozhodující bitvě nakonec dojde právě pod Blaníkem. Po velkém krveprolití z „prostředku hory blanické“ vyjde i vyjede vojsko, které nepřátelské bojovníky pobije nebo vyžene ze země. Nastane řež taková, že se Býkovický rybník pod horou zbarví do krvava.

 

V následujících stoletích se blanická pověst stává součástí Proroctví slepého mládence a Proroctví Sibylina. Zajímavým dokladem podoby blanické pověsti je protokol sepsaný roku 1734 rektorem benešovské piaristické koleje Šebestiánem z Častolovic s farářem Janem Antonínem Kraslem z Pravonína. Jsou v něm popsány halucinace, které měl pravonínský farář od května 1732 do dubna 1733, kdy slýchal v okolí Blaníku troubení, bubnování a vojenský hluk.

Teprve na samém konci 18. století byla blanická pověst rozšířena o další podrobnosti, dosud anonymní blanické vojsko získalo své jmenovité vůdce. Poprvé se tak stalo v roce 1798, kdy Josef Schiffner ve svém německy psaném spisku věnovaném pověsti uvedl na scénu nehistorického Zdeňka Zásmuckého, který vstoupí do hory, v níž spí vojsko pod velením Meinharda.

O rok později vydal český překlad Schiffnerova zpracování pověsti Václav Matěj Kramerius. V 19. století se objevují v různých podobách pověsti další postavy, ať už nehistorické, jako Isidor či Stojmír, nebo historické, jako Oldřich Sezima z Rožmberka. V rámci vzedmutí českého nacionálního cítění 19. století bylo blanické vojsko často spojováno s husitskými tradicemi.

Blanickou pověst v podobě jak ji známe dnes, v níž blanické vojsko pod velením svatého Václava vyjede z hory na pomoc ohrožené české zemi, uvedl do širokého povědomí spisovatel Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých, které vydal v roce 1894.

Až se tak stane, budou vidět znamení – uschnou vrcholky stromů v blanickém lese, na temeni hory se zazelená suchý dub a pramen u skály se rozvodní a vyvalí se z koryta. V tuto chvíle se Blaník otevře a sv. Václav vyjede v plné zbroji na bílém koni.

S blanickou pověstí je neodmyslitelně spjata tzv. Veřejová skála, kde se nalézá bájný vchod do nitra hory. Na skále jsou dodnes patrny zbytky opevnění a v její blízkosti byl roku 1888 nalezen meč z přelomu 14. a 15. století. Podle jedné z hypotéz zdejší opevnění sloužilo k ochraně dolů u Blaníku. Veřejovou skálu můžete spatřit nedaleko od cesty, na které stojíte, po dalších asi 400 metrech (je vyznačena směrovkou).

Vypráví se pověst o dívce, která u Blaníka kosila trávu, přišel k ní rytíř a vybídl ji, aby s ním šla poklidit do hory. Dívka se nebála a šla. Když vešla do skály, uviděla klenuté síně a mohutné sloupy. U stěn a žlabů stály nehnutě koně. Dívka začala uklízet a práce jí šla od ruky.

Poté odešla stejně jako přišla a když došla domů, ptali se jí, kde byla tak dlouho. Odpověděla, že přišla stejně jako jindy. Divila se, když jí řekli, že uplynul rok, co byla pryč. Pověděla jim, kde se ocitla a bylo jim jasné, proč jí ta doba tak utekla, v hoře totiž jeden den trvá celý rok. Do třetího dne však byla dívka nebožkou.

Tak jako si neznámý rytíř pozval dívku na úklid, pozval si i kováře z Louňovic pod Blaníkem. Kovář okoval všechny koně a chystal se domů. Jak výslužku dostal plný pytel smetí. Pytel měl rozbalit až doma, ale nedočkavý kováč ho rozbalil už u skály a když viděl pouze smetí vysypal ho a chvátal domů. Doma zjistil, že rodina ho už rok oplakává, nikdo nevěděl, co se s ním stalo. Všem vyprávěl, co se mu přihodilo. Poté se podíval do pytle a našel tam tři zlaťáky, ihned běžel zpět, ale zbytečně, našel pouze smetí.

Méně známou je pověst s názvem Blanický rytíř. Příběh vypráví o polesném Borešovi a jeho sestře Anně. Jedné noci, když zrovna venku řádila vichřice, se ozvalo zaťukání na jejich okno. Když otevřeli, zjistili, že venku stojí polomrtvá cikánka s dítětem na zádech.
Polesný s Annou se o ně postarali, bohužel cikánka do rána zemřela. Boreš se proto rozhodl, že se o holčičku jménem Beba (Barbora) postarají. Beba rostla do krásy, byla šikovná a bohabojná.
Beba chodila pást krávu k potoku nedaleko Blaníka. Jednoho dne, když zase pásla krávu se u ní zjevil rytíř a pořádal ji o trochu jídla. Beba se s ní rozdělila o chléb. Rytíř chtěl nakrmit i svého koně, ale ten nechtěl žrát. Dal tedy žrádlo Bebě s tím, že to co je uvnitř by se jí mohlo hodit. Když přišla domů, vyprávěla Borešovi a Anně, co se jí přihodilo a když otevřeli pytel s krmením, byl plný zlatých plíšků. Polesný řekl Bebě, že to byl určitě jeden v blanických rytířů.
Beba dospěla v krásnou dívku a každý mládenec se za ní otočil. Jeden z mládenců se o Bebu zajímal více, byl to Bedřich. A jí to těšilo. Jednou se Bebě zdál sen, zjevil se jí rytíř a před Bedřichem ji varoval.
Daroval jí prsten, který donutí nositele říkat pravdu. Dala ho Bedřichovi a zeptala se ho, jaké má úmysly. Bedřich si ho navlékl a přiznal se, že ji chtěl připravit o peníze a za to byl vykázán z kraje. Poté se Beba o mládence vůbec nezajímala. Za delší dobu se Beba vydala s Annou do Vlašimi na trh, kde ji oslovil hezký mladík.
Byl to Václav, syn mlynáře ze Smilkova, který byl starý známý polesného a Anny a popřál jí dobré pořízení. Nedlouho poté přišel mlynář do hájenky a dlouho rozmlouval s Borešem. Po jeho odchodu oznámil Boreš Bebě, že z ní bude nevěsta. Václav musel projít zkouškou s prstenem, ale prošel, protože měl s Bebou čisté úmysly. Do čtrnácti dnů byla svatba, na které se objevil i rytíř. Beba před ním poklekla, aby mu poděkovala za své štěstí a on jí požehnal.

 

 

Praktické informace

Otevírací doba

Vrchol Velkého Blaníku po naučné stezce S rytířem na Blaník je volně přístupný celoročně.

Rozhledna
duben – září: Út – Ne, svátky: 10–17 h
říjen – březen: So, Ne, svátky a Silvestr: 10–16 h, 24. – 26.12. zavřeno

Dům přírody Blaníku
duben a říjen: So a Ne, svátky: 9–17 h
květen, červen, září: Út– Ne: 9–18 h
červenec a srpen: Po–Ne: 9–18 h
listopad – březen: So a Ne, svátky: 9–16 h, 24. a 25. 12. zavřeno

 

Cena vstupného

Výstup na vrchol Velkého Blaníku po naučné stezce S rytířem na Blaník není zpoplatněn.

Vstupné na rozhlednu
dospělí: 30 Kč, děti: 20 Kč, rodinná: 70 Kč

Vstupné do Domu přírody Blaníku
zdarma

Délka prohlídky

Výlet na horu Blaník s výstupem k rozhledně – cca 2 hodiny.

Mapa

Další praktické informace

Přes vrchol Blaníku vede schůdná cesta, značená turistická trasa a naučná stezka S rytířem na Blaník, jejíž součástí je geologická expozice. Z obou stran je na úpatí Blaníku kapacitní parkoviště (ve směru od Kondrace u Domu přírody Blaníku je parkování zdarma).
Na vrcholu Blaníku se nachází rozhledna.

    Související místa

    Jídlo

    Zámecká hospoda
    Náměstí Jana Žižky 1, Louňovice pod Blaníkem 258 06
    tel.: 605 975 891
    e-mail: restauracepodblanikem@gmail.com
    web: www.restauracepodblanikem.cz
    GPS: 49.6369133N, 14.8464183E

    Hostinec Pod Blaníkem
    Vlašimská 110, Louňovice pod Blaníkem 258 06
    tel.: 317 852 632
    GPS: 49.6378975N, 14.8476592E

    Ubytování

    Penzion Blaník
    Světlá 88, Louňovice pod Blaníkem 257 06
    tel.: 603 155 215, 603 264 066
    e-mail: chaloupkapodblanikem@seznam.cz
    web: www.statekblanik.cz
    GPS: 49.6529542N, 14.8604156E

    Ubytovna U Blanických rytířů
    Kondrac 9, Vlašim 258 01
    tel.: 602 388 381
    e-mail: ubytovani@okoloblaniku.cz
    web: www.okoloblaniku.cz
    GPS: 49.6682433N, 14.8825006E

    Kontakty

    Velký Blaník
    GPS: 49.6418794N, 14.8730519E