CHKO Blaník čtyřicetiletá

Malá, ale naše. Mozaika luk, lesů, polí, remízků a rybníčků pod památnou horou Blaník. Taková je nejmenší chráněná krajinná oblast v ČR – CHKO Blaník.
Už čtyřicet let.

Říká se, že každý správný Čech by měl alespoň jednou v životě vystoupat na Říp – horu, odkud praotec Čech přehlédl českou kotlinu a pronesl památnou větu: „To je ona, země zaslíbená, mlékem a strdím oplývající.“ Kdyby se svými lidmi pokračoval necelých 150 kilometrů na jihovýchod a místo na Říp vylezl na Velký Blaník, určitě by také nešetřil chválou.

 

Pohled z 638 m n.m. vysoké hory Velký Blaník, korunované třicetimetrovou rozhlednou ve tvaru husitské hlásky, vás prostě uchvátí. Při pohledu na Mladovožicko, Českou Sibiř, Českomoravskou Vrchovinu, vrcholky Šumavy či Novohradských hor si mimovolně začnete pobrukovat Čechomorácké „Tady jsme doma, tady je má zem.“ Rozhlédněte se však netradičně trochu blíž. Prohlédnete si Louňovice, rozeseté kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie, Vlašim s pozdně klasicistním zámkem a rozezpíváte se naplno, protože „Louky, potok a políčka, z hospody hraje pěkná písnička, z hospody hraje pěkná…“

V prosinci 2021 to bylo 40 let, co byla krajina pod Blaníkem vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí.

Proč?

  • Krajina jako obrázek
    Krajina kolem památného Blaníků je jako obrázek. Doslova. Jde o příklad asociativní krajiny, tedy té, která spoluutvářela naše duchovní dějiny a je přímo spjata se vznikem moderního českého národa. Pověsti a legendy o vojsku spícímu v Hoře dávají Velkému Blaníku punc tajemna. Malému Blaníku zase propůjčuje jedinečné genius loci torzo kaple sv. Máří Magdaleny, připomínající kdysi nejvýznamnější poutní místo Podblanicka.

 

  • Poklady pro každého
    Území o rozloze přes něco málo než 40 kilometrů čtverečních nabízí kromě turisticky nejoblíbenějších Blaníků hned několik míst, kde si uvědomíte, že příroda a její dary jsou tím nejcennějším, co máme. To ostatně dobře věděli i naši předci, kteří na řece Blanici, protékající od jihu k severu rýžovali zlato. Na Roudném, na dnešní jihozápadní hranici CHKO vznikl ve středověku důl, který se na přelomu 19. a 20. století směle pyšnil přídomkem „nejvýnosnější zlatodůl Rakouska-Uherska“.

 

  • Pestrá příroda
    Velké bohatství krajiny pod Blaníkem se skrývá v mokřadních loukách. Tam, kde si většina lidí nabere vodu do bot, nachází přírodovědec poklady. Prstnatec májový kdysi kvetl v květnu na každé vlhčí louce, později byly louky odvodněny a prstnatce se ztratily. Díky pravidelné péči vás zde ale jejich červenofialové květy znovu potěší. Stejně jako v pozdním létě bílé kvítky chráněné tolije bahenní.

 

Než si nazujete prošláplé pohorky a vydáte se prozkoumávat taje a krásy Podblanicka, vydejte se do Domu přírody Blaníku, roubenky, postavené přímo na úpatí památné hory. Dozvíte se zajímavosti o přírodních rezervacích na vrcholech obou Blaníků, proč byla vyhlášena přírodní rezervace Podlesí, co je k vidění v přírodních památkách Částrovické rybníky a Rybník Louňov nebo kde rostou impozantní památné stromy. A také nahlédnete do nitra blanické sluje. Sami se můžete přesvědčit, zda už rytíři chystají koně a brnění.