Kostel sv. Petra a Pavla v Načeradci
Až do roku 1836 obklopovaly načeradecký kostel pevné hradby. Ty byly zbořeny, kromě s kostelem sousedící bašty, dnešní zvonice.
Kostel sv. Petra a Pavla v Načeradci
Románská část kostela sv. Petra a Pavla v Načeradci pochází z roku 1120. Chrámová loď má čtvercový půdorys, k jejímu průčelí přiléhá hranolovitá věž. K lodi na východní straně přiléhá gotický presbytář, který je delší a vyšší než samotná loď kostela. V kostele je uložena vzácná liturgická kniha, zvaná Načeradský misál, z konce 13. století.
Praktické informace
Otevírací doba
Kostel je přístupný při bohoslužbách:
středa 13:30
neděle 11:00
Cena vstupného
Zdarma
Délka prohlídky
Další praktické informace
Z Načeradce směrem na Holý vrch vede křížová cesta z roku 1738 se 13 kapličkami. Byla postavena na počest nevinné služebné, která byla popravena za údajnou krádež šperků.
Více informací
Kontakty
Kostel sv. Petra a Pavla
Načeradec, Načeradec 257 08
web: www.farnost-zdislavice.cz
GPS: 49.6110022N, 14.9064997E
Související informace:
Klášterní kostel sv. Františka ve
Kostel sv. Františka z Assisi z první třetiny 17. století je součástí votického klášterního areálu, jehož založení provází tajuplná legenda.
Kostel sv. Václava ve Voticích
Kostel sv. Václava je nejstarší stavbou ve Voticích. Prohlédněte si křtitelnici ze 14. století nebo vystoupejte na věž, upravenou jako
Kostel sv. Jiljí ve Vlašimi
Kostel sv. Jiljí jako pozdně gotickou jednolodní stavbu z první poloviny 16. století nechal postavit Mikuláš Trčka z Lípy.
Kostel Povýšení sv. Kříže ve
Kostel pochází z roku 1334 a je vybudován v rozdílných stavebních stylech. Všimněte si gotických, románských a barokních prvků.
Boží hrob ve Voticích
Votický Boží hrob z roku 1688 je replikou Božího hrobu Jeruzalémského. Obklopovala ho křížová cesta z roku 1700, jejíž pozůstatky
Klášter sv. Františka z Assisi ve
Prozkoumejte takřka čtyři století starou historii bývalého kláštera sv. Františka z Assisi ve Voticích!
Kostel Všech Svatých v Olbramovicích
Olbramovickému kostelu z 12. století dominuje zachovalá hranolová věž se dvěma řadami románských okének.
Křížová cesta Načeradec
Pozdně barokní kapličky vás budou provázet při cestě na Holý vrch u Načeradce. Z vrchu je úžasný rozhled do krajiny.
Kostel sv. Havla v Oldřichovci
Malebný venkovský kostelík obklopený hřbitovem skrytý v lesích České Sibiře.
Kostel sv. Martina v Kamberku
Kostel stojí na místě původního kostela z roku 1352, který v roce 1720 shořel. Nově postavená barokní stavba z roku
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Louňovicích
Kostel Panny Marie v Louňovicích pod Blaníkem je jediným pozůstatkem ženského premonstrátského kláštera, který byl v roce 1420 vypálen husity.
Kostel sv. Šimona a Judy
Kostel v Arnoštovicích vděčí podle romantické pověsti za svůj vznik arcibiskupovi Arnoštu z Pardubic, kterého v okolních lesích přepadli lapkové.
Kostel Narození Panny Marie v Miličíně
Původně gotický kostel ze 14. století je dominantou obce Miličín. Zajímavostí je oltářní obraz Narození Panny Marie, jehož autorem je
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Martinicích
Raně gotický kostel z 1. poloviny 13. století si do dnešních dnů uchoval podobu po přestavbě koncem 16. století.
Kostel sv. Martina ve Vrchotových
Kostel z konce 12. století byl v dobách II. světové války užíván jednotkami SS a kostelní věž fungovala jako pozorovatelna.
Kaple sv. Vojtěcha na hoře
Kaple ze 17. století stojí na vrcholu hory Větrov u Votic. Ochutnejte vodu z nedaleké studánky, o níž se traduje,
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Keblově
Původně gotický kostel, který byl vystavěný na konci 13. století je dominantou obce Keblov.
Kostel sv. Bartoloměje v Trhovém Štěpánově
Původně raně gotický kostel vystavěný ve 13. století, neogoticky upravený v 19. století, je dominantou města Trhový Štěpánov.
Kaple sv. Anny ve Smilkově
Kaple svaté Anny ve Smilkově je součástí zdejšího zámeckého areálu. Obklopuje ji lipová alej.
Kostnice Zdislavice
Unikátní kostnice ze začátku 19. století se nachází na místním hřbitově.
Kostel Narození sv. Jana Křtitele
Na západní straně jankovského náměstí stojí farní kostel sv. Jana Křtitele, který je původně románský a pochází z počátku 13.
Kostel sv. Josefa ve Veliši
Kostel sv. Josefa ve Veliši stojí na místě původního středověkého kostela, o jehož podobě téměř nic nevíme. Koncem 18. století
Kostel Narození Panny Marie –
Loretánská poutní kaple byla vystavěna nedaleko Vlašimi v roce 1704 tehdejšími majiteli zdejšího panství hrabaty z Weissenwolfu.
Kostel sv. Matouše na Hrádku
Hrádek je hlavním mariánským poutním místem Podblanicka. Poutní ruch je spjatý s uctíváním omilostněné gotické sochy Panny Marie Hrádecké z
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neustupově
Románský kostel je místem posledního odpočinku rytíře Kašpara Kaplíře ze Sulevic, sťatého 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze.
Kostel sv. Václava v Libouni
Původně havířská rotunda ukrývá lidové nástěnné fresky sv. Barbory a Kateřiny z 15. století. Podle pověsti se v libouňské rotundě
Kostel sv. Petra a Pavla
Až do roku 1836 obklopovaly načeradecký kostel pevné hradby. Ty byly zbořeny, kromě s kostelem sousedící bašty, dnešní zvonice.
Kaple Utrpení Páně a Křížová
Poutní barokní kaple stojí na hoře Kalvárii od roku 1749. Vede k ní křížová cesta. Od kaple je pěkný výhled
Kostel sv. Havla v Ratměřicích
Kostel svatého Havla z počátku 13. století, stojící na nejvyšším místě Ratměřic, vyniká podle historiků umění „líbeznou úměrností".
Kostel sv. Bartoloměje v Kondraci
Původně románská stavba kostela z 12. století vyniká dvěma kruhovými věžemi. Oltář a kazatelna v kostele pocházejí ze zatopených Dolních
Husův sbor ve Vlašimi
Prohlédněte si kostel Církve československé husitské ve Vlašimi, který byl postaven v roce 1926.
Kostel sv. Jana Křtitele v Pravoníně
Románský kostel sv. Jana Křtitele v Pravoníně má podobu rotundy. Najdete v něm dvě stě let staré varhany mimořádné historické
Kaple sv. Maří Magdalény
Pozůstatky kaple sv. Máří Magdalény připomínají význam Malého Blaníku jako poutního místa. Ze středu kaple vyrůstá mohutný památný smrk.
Kostel sv. Jakuba staršího Soutice
Původně románsko-gotický kostel sv. Jakuba v Souticích je poprvé zmiňován v roce 1363.