Co je pravdy na pověstech o rytířích z Blaníku?

Je to jenom pověst?

Pověst o blanických rytířích pronikla do povědomí především díky Jiráskovým Starým pověstem českým. Žádná starodávná pověst to ale není. Nejstarší variantu zaznamenal samozvaný prorok Mikuláš Vlásenický ve druhé polovině 15. století. Podle něj v soudný den nastane pod Blaníkem řež taková, že se Býkovický rybník zbarví krví nepřátel.

V následujících stoletích se blanická pověst stala součástí Proroctví slepého mládence a Proroctví Sibylina. Až na konci 18. století dosud anonymní blanické vojsko získalo své jmenovité vůdce. Nejslavnějšího z nich – samotného patrona české země svatého Václava – dal blanickým rytířům v roce 1894  Alois Jirásek.

V Jiráskově podání ve chvíli, kdy se na zemi českou budou valit hordy nepřátel, věrný strážce Miličínský lev svým řevem probudí blanické rytíře, uschnou vrcholky stromů v blanickém lese, na temeni hory se zazelená suchý dub a pramen u skály se rozvodní a vyvalí se z koryta. V tuto chvíle se Blaník otevře a sv. Václav vyjede v plné zbroji na bílém koni.

Variant pověstí o setkání prostých vesničanů s blanickými rytíři můžete pod Blaníkem slyšet nespočet. O dívce, která rytířům v hoře poklízela, o kováři, který jim okoval koně nebo o kameníkovi, který v roce 1868 zmizel při vylamování kamene do základů pražského Národního divadla. Všechny pověsti mají jedno společné – v hoře utíká čas rychleji než na zemi. Co se zdá být dnem, je rokem. Při výletu na Blaník můžete sami vyzkoušet, zda je tomu skutečně tak.

Kudy tudy do Blaníku?

Za bájný vchod do nitra hory je pokládána Veřejová skála. Najdete ji kousek pod vrcholem Velkého Blaníku. Na skále si můžete všimnout zbytků opevnění. Poblíž byl v roce 1888 nalezen meč z přelomu 14. a 15. století. Možná ho tu zapomněl nějaký blanický rytíř…

Ať tak či onak, magičnost Blaníku lákala lidi odpradávna. Skály na temeni Velkého Blaníku jsou zbytky dávného halštatsko-laténského hradiště, staré více než 2000 let. Svatým a legendami opředeným místem byl Velký Blaník i ve středověku, kdy sem podle svědectví Jana Husa chodili lidé uctívat svaté, kteří spí v hoře.
Vlna národního uvědomění v polovině 19. století přinesla Blaníku nebývalou popularitu. První národní pouť na Blaník se konala v roce 1851. V roce 1868 odtud poslali kámen do základů Národního divadla. S Blaníkem měli vlastenci velkolepé plány. Měla tu stát socha Jana Husa, později pomník legionářům. Nakonec tu byla v roce 1941 postavena rozhledna ve tvaru husitské hlásky.

Zatímco Říp je pro Čechy symbolem národní historie, Blaník symbolem moderního národa, symbolem naděje a víry v lepší budoucnost. Tak pojďte věřit s námi!