Chobot


Místo zaniklé těžby antracitu a permského pískovce u osady Chobot.

Chobot

Historie dolování uhlí u Chobota začala když v roce 18. při kopání studny narazili kopáči v hloubce 7–8 m na uhlí. Vedlo to k zahájení těžby, získaný antracit byl prodáván kovářům v okolí. Těžba byla však neefektivní a byla několikrát zastavená, vystřídalo se zde několik podnikatelů.
Za použití nejjednodušší techniky, kterou představoval rumpál, byla šachta prohloubena až na 30 m a dostala jméno Barbora. Firma Stantien a Becker přinesla do dolu moderní technologii a pokoušela se pomocí vrtu získat informace o množství kvalitního uhlí. Bohužel neúspěšně.
Zlatá doba dolování nastala krátce po I. světové válce. Důl získala společnost Perma, byla zřízena nová těžní jáma Anna a bylo pořízeno nové strojové vybavení dolu. V té době zde bylo zaměstnáno asi 120 lidí. Uhlí se vozilo na dráhu do Domašína a odtud až do Jugoslávie a Itálie.
I přes prvotřídní jakost antracitu se těžba nevyplácela a bylav roce 1923 definitivně zastavena. Důlní dílo beze stopy zaniklo. V polovině minulého století zmizela i halda vytěženého materiálu – hlušiny, jen na poli kde stála je ještě dnes možné sbírat drobné kousky uhlí, přesněji hořlavého lupku.
Pánev permského stáří (250–290 mil. let) se rozprostírá mezi obcemi Chobot, Nesperská Lhota, další pak je kolem rybníka Smikov směrem na Vežníky.
Vytěžená hlušina byla zdrojem poznání geologické historie našeho kraje. Byly v ní nalezeny zkamenělé kapradiny, primitivní jehličnany, zuby žraloků, rybí kosti a části křídel hmyzu.

Praktické informace

Otevírací doba

Místo je celoročně volně přístupné.

Cena vstupného

Zdarma

Délka prohlídky

1 hod.

Další praktické informace

Do osady se dostanete po komunikaci mezi Čelivem a Nesperskou Lhotou. Na poli u Čeliva můžete dodnes najít kousky uhlí.

Více informací

Původ permského pískovce
Od konce karbonu se Český masív nadlouho stává souší. Na zlomových systémech vzniká v moldanubiku 130 km dlouhá Blanická brázda sledující směr SSV–JJZ. Podél zlomů pronikaly hydrotermální roztoky, které daly vzniknout ložiskům zlata, stříbra a polymetalických rud.
Krajina v průběhu permu získávala čím dál více pouštní charakter. Mladší permské sedimenty, uložené v občasných jezerech v nadloží uhelných slojí, tvoří pestré vrstvy zbarvené do červena v důsledku suchého klimatu.

O hornině
Jedná se o karbonát-živcový pískovec s příměsí slíd biotitu a muskovitu. Jemně zrnitá hornina červenohnědé barvy se skládá z křemene, živců, karbonátového tmelu, hojných lupínků přeměněného biotitu a příměsi muskovitu.

Permokarbonské vrstvy u Chobota
Lokalita se nachází v Blanické brázdě v blízkosti kontaktu vyvřelin středočeského plutonu a metamorfovaných hornin moldanubika s převládajícími silimaniticko-biotitickými pararulami a migmatity. Permokarbonské jezerní sedimenty Blanické brázdy jsou zlomově omezeny vůči okolním metamorfovaným horninám. Stratigraficky náleží zdejší jezerní sedimety Lhotickým vrstvám (spodní autun), tedy bázi permu. Jejich mocnost se na Vlašimsku pohybuje do 60 m. Spodní část souvrství tvoří podle šedé až načervenalé jemnozrnné pískovce a jílovité prachovce. V této části souvrství se také nacházejí jedna až dvě uhelné sloje antracitového uhlí o maximální mocnosti do 1,2 m rozdělené do několika menších slojek proplástky černošedých prachovců – tzv. lupků. Svrchní část Lhotických vrstev představuje poměrně mocné souvrství o mocnosti kolem 30 m, tvořené červenými pískovci s příměsí slídy, arkózami, drobami a prachovci, na bázi často s vložkami a čočkami hornin s vysokým obsahem CaCO3, tzv. pelokarbonátů, představovaných bitumenními vápenci a jílovci.

Řadu prvků z červeného permského pískovce můžete vidět na zámku a v parku ve Vlašimi.  Z vlhčích období permu se nedaleko této lokality dochovalo černé uhlí, které zde bylo v minulosti dobýváno.

Kontakty

Chobot
Čelivo 257 01
GPS: 49.6907564N, 14.8191547E

Související informace: