Blanická brázda


Od Českého Brodu přes Sázavu, Louňovice pod Blaníkem,  Šebířov, Tábor do Rakouska se táhne geologicky významný tektonický zlom.
Dům přírody Blaníku geologická expozice

Blanická brázda

Blanická brázda byla odpradávna vstupní branou z Podunají do České země. Procházely tudy významné obchodní stezky. V Čechách se pak cesty větvily a pokračovaly dále k severu do centra české kotliny podél toků Vltavy nebo Blanice. Na ochranu těchto cest, i obchodních kurýrů po nich putujících, vznikaly v raných dobách naší historie na strategicky položených místech hradiště, hrady a pevnosti. Již v keltských dobách to byla oppida na Hrazanech nebo na Závisti a také opevnění na vrcholu Blaníku. Tradice využívání prastarých obchodních tras trvá dodnes. Není náhodou, že i v současnosti vstupujeme z Rakouska do Čech v Dolním Dvořišti, ležícím v blanické brázdě.

Blanická brázda – jak vypadá a kde ji hledat?
Termínem brázda se v naší geologické mluvě obvykle označuje úzká příkopová struktura, na okrajích omezená zlomy a výrazně protažená v poledníkovém směru. Pohyby podél zlomů hrají významnou roli nejen při vzniku brázdy a jejím vyplňování sedimenty, ale i v mladších dobách, kdy se brázdy stávají výraznými morfologickými prvky krajiny. Brázdy jsou významným fenoménem v prvohorní variské stavbě Českého masivu. Vyplňují je sedimenty ukládané ve velmi teplém až suchém (aridním) klimatu s občasnými srážkami. Ty podpořily krátkodobý rozvoj vegetace a s ní spojenou existenci většinou plošně omezených rašelinišť, kde se odumřelá vegetace hromadila. Z těchto organických uloženin později vznikaly sloje černého uhlí.

Krajina vlastní blanické brázdy je značně pestrá. Zatímco sedimenty severní části brázdy (na sever od údolí Sázavy) tvoří v krajině vyšší reliéf, tvar příkopové propadliny má brázda zhruba mezi Sázavou a Táborem. Nepřehlédnutelné údolí je zde místy široké i více než 20 km. Morfologie blanické brázdy v jižních Čechách je ovlivněna křížením se sníženinami třeboňské a budějovické pánve.

Blanická brázda ovšem není v Českém masivu ojedinělou strukturou tohoto typu. Ještě mohutněji je vyvinuta brázda boskovická, táhnoucí se podél východního okraje Českomoravské vysočiny. Do rodiny brázd patří také jihlavská brázda. Někteří autoři považují za brázdy také úzké lineární struktury v  západočeských a středočeských karbonských uhelných pánvích.

Praktické informace

Otevírací doba

Volně přístupné

Cena vstupného

Zdarma

Délka prohlídky

celodenní výlet

Další praktické informace

Nejlépe si Blanickou brázdu prohlédnete z rozhledny na Velkém Blaníku, z hory Kalvárie nad Miličínem a od Miličínského lva.

Více se o Blanické brázdě dozvíte v Domě přírody Blaníku, kde si můžete prohlédnout rozměrný 3D model Blanické brázdy. V sousedství Domu přírody Blaníku je celoročně volně přístupná Geologická expozice hornin Podblanicka.

Více informací

Blanická brázda je výrazná geologicko–tektonická příkopová struktura prvního řádu, kterou lze sledovat v délce okolo 200km a v šířce až do 12km od Českého Brodu přes Sázavu, Louňovice pod Blaníkem,  Šebířov, Tábor a Kaplici až do dolnorakouské části moldanubika. Je výrazně protažená a tektonicky omezená ve směru SSV–JJZ a vznikala zaklesáváním a horizontálním posunem podél systému zlomů. Na vznik Blanické brázdy je vázán výskyt nalezišť rud stříbra, zlata, mědi, olova a zinku. V severní části Blanické brázdy je vertikální rozdíl úrovně dna brázdy a okolí 700 m v horizontálním směru se jedná o levostranný posun v pravděpodobném rozsahu přes 20 km.

Zlom Blanické brázdy se vyznačuje se zakleslými permokarbonskými sedimenty a polymetalickým zrudněním. Brázda vznikla před 305 až 300 miliony lety. Následně se v ní uložil písek a jíl. Dnes je patrná jako široká sníženina. V severní části jí protéká řeka Blanice. V místech křížení s jáchymovským hlubinným zlomem vznikly Jihočeské pánve.

Kontakty

Blanická brázda

Dům přírody Blaníku
Krasovice 19, Kondrac 258 01
tel.: 731 538 008
e-mail: dumprirody@csop.cz
web: www.dumprirody.cz/blanik
GPS: 49.6575578N, 14.8850444E

 

Související informace: